Zelené střechy jsou efektivní nástroj v boji proti klimatickým změnám: Flóra na horních patrech není jen uměleckým dílem, ale také pomáhá předcházet teplotním špičkám, váže na sebe škodlivé látky, dokáže si ukládat srážkovou vodu a zároveň prodlužuje životnost použitých stavebních materiálů. Takové silné argumenty a podpora veřejnosti zajistily, že přírodě bude ve vyšších patrech vyčleňováno stále více místa.
V centru Milána se tyčí budova „Bosco Verticale“. V překladu její název znamená „vertikální les“ a tento název lze brát doslovně: Na terasách a balkonech 18 a 26 patrových obytných věží zapustilo své kořeny do 1,3 metru hlubokých betonových van více než 900 stromů a více než 2000 květin. Metropole severní Itálie tedy našla kreativní způsob, jak nainstalovat městskou zeleň a od roku 2014 se jí podařilo nejen zlepšit městské klima, ale také snížit množství vyprodukovaného C0 2, vytvořit nové prostředí pro život hmyzu a chránit vnitřek budovy před extrémními teplotami. Předpokladem pro toto všechno byla však myšlenka použít stavbu jako „nosné médium“: Kdyby bylo takové množství zeleně vysázeno do přízemní půdy, vyžadovalo by si 7000 metrů čtverečních, což je ve městě, jako je Milán, nemožné.
Bosco Verticale, zdroj obr.: stefanoboeriarchitetti.net
Pilotní projekty, jako je „Bosco Verticale“ od architekta Stefana Boeriho, zaujaly pozornost a úctyhodným způsobem dokazují, že v zazelenění povrchů budov máme účinný nástroj pro boj proti klimatickým změnám. Význam takových řešení si v současnosti uvědomuje už široká část obyvatelstva, protože výkyvy počasí jsou stále častější. Problémem se stávají například obrovské přívalové deště, které kanalizační systémy nedokážou vstřebat, v důsledku čehož bývají zaplaveny sklepy, silnice a velké plochy půdy. K tomu se přidávají i extrémně horká léta, hlavně v hustě osídlených aglomeracích. I proto se v Evropě stále více objevují projekty, jejichž výsledkem je stále více zelených střech, vysazených střešních teras a střešních zahrad.
Jako velmi aktivní se prokázala Evropská unie s klíčovým slovem "zelená infrastruktura": Samotný záměr je prostřednictvím strategického územního plánování cíleně vracet prostor přírodě , aby bylo možné udržet pestrost zvířecích a rostlinných druhů a procesy ekosystému. EU velmi intenzivně podporuje tento koncept, protože nebezpečí vymírání druhů je v Evropě obzvlášť velké. Jednotlivé země a města přijímají různá opatření, kterými podporují zazeleňování budov. Příkladem může být například Hamburk, který přišel se svou vlastní strategii pro zelené střechy. Podle této strategie si umínili zazelenit přinejmenším 70% novostaveb s plochými střechami, šikmými střechami nebo zazelenit vhodné sanované ploché střechy.
Mnohé zelené střechy se v současnosti nacházejí i na úředních budovách samospráv a obcí. A zatímco veřejné subjekty postupují, přidávají se k nim i soukromé, které přijímají různé závazky za účelem ochrany klimatu, snižování emisí skleníkových plynů, zlepšování kvality životního prostředí a podobně. K této iniciativě se přidala i společnost Austrotherm: Při tepelné sanaci skladu v závodě Austrotherm XPS ve městě Purbach byla nainstalována zelená střecha.
Zelené střechy jsou nejen velmi pěkné na pohled, ale také přinášejí řadu pozitivních efektů. Prostřednictvím vypařování a transpirace chladí rostliny své okolí. Tak se díky zeleným střechám snižuje teplota a redukuje se i hromadění tepla ve městě. Zároveň se rostliny vyrovnáváním teploty starají o příjemné klima uvnitř budovy (resp. v místnostech, které jsou pod střechou) a chrání je před letními teplotními špičkami. V zimě vegetace a střešní substrát zase chrání před přílišným únikem tepla, čímž působí jako tepelná izolace.
Chladící účinky zeleně v letních měsících byly zveřejněny také ve studii Univerzity HafenCity v Hamburku. Pomocí termografické infrakamery byly v teplý letní den pořízeny infračervené snímky zelené střechy a sousedních nezazelenaných plochých střech. Výsledky prokázaly, o kolik je zelená střecha chladnější: přibližně o 30 stupňů Celsia .
Další obrovská výhoda, které se nevěnuje dostatek pozornosti, je v době stále rychleji se zvětšující a velmi problematické zástavby půdy nedocenitelná: Zelené střechy si dokážou ukládat dešťovou vodu, čímž snižují riziko zaplavení. V případě střech se štěrkovou vrstvou je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 procent srážkové vody, ale v případě střešních zahrad je to jen 30 procent. Zbytek se postupně odpaří do městského ovzduší. Použít zelenou střechu jako nástroj na regulování dešťové vody je přínosné zejména tam, kde se nachází mnoho oblastí bez jakéhokoli spádu, což vodě neumožňuje odtékat. Přínosem zachytávání dešťové vody je i to, že dochází k lokálnímu chlazení vzduchu prostřednictvím odpařování.
Zelené střechy dokáží rovněž zredukovat negativní důsledky výstaveb, především zatížením C02. Bylo vypočteno, že jeden hektar zeleně dokáže na sebe navázat 24 tun oxidu uhličitého . Například jen v samotné Vídni by bylo možné zazelenat téměř 20 procent střech, což je kolem 850 hektarů. Pokud by na tyto střechy byly nainstalovány jen jednoduché koberce s rostlinami, dokázaly by na sebe navázat kolem 85 000 tun oxidu uhličitého.
Kromě toho zelené střechy vytvářejí nové prostředí pro život zvířat a dalších rostlin, což je z hlediska vymírání druhů velmi důležitá funkce. Co se biodiverzity týče, nabízí zelené střechy obrovský potenciál. Opylující hmyz (zejména volně žijící včely) pro nás všechny zajišťuje dostatečné množství potravin. V neposlední řadě poskytují výše položené zahrady i místo k odpočinku pro lidi, kteří bydlí v hustě zastavěných částech měst.
Na střeše nemusí být hned les. I květiny nebo záhony se zeleninou , dokonce i taková výsadba nenáročných sukulentů, vykazují velmi pozitivní účinky. Takový typ zazelenění se jmenuje „extenzivní“. Taková extenzivní a na údržbu nenáročná výsadba do šířky rostoucích trav, mechů a bylinek vyžaduje střešní konstrukci s únosností od 60 do 300 kg/m 2 . Kořeny převážně nenáročných rostlin nepronikají až tak hluboko do půdy, takže k zazelenění stačí podloží zhruba od 10 centimetrů. Ve většině případů se takové střechy navrhují bez zavlažovacího systému.
Náročnější na realizaci a údržbu je tzn. intenzivní vegetační střecha, kde se vysazují trávníky, různé keře a stromy. Kdo chce "intenzivně" zazelenat svou střechu, ten musí počítat s větším zatížením statiky. Tento typ ozelenění potřebuje tloušťku substrátu více než 20 cm, a proto se může navrhovat pouze u plochých střech s únosností kolem 1000 kg/m 2 .
Při návrhu skladby střešní zahrady se vychází ze stejných konstrukčních zásad jako u návrhů ostatních střech. To znamená, že vlastní vegetační souvrství by se mělo realizovat bezprostředně po dokončení vrstev střešního pláště (u klasických střech ukončenou hydroizolační vrstvou a u střech obrácených, resp. kombinovaných tepelnou izolací s ochrannou textilií). Při vyšších tlakových zatíženích doporučujeme do střešní konstrukce použít Austrotherm EPS 200 nebo produkty z extrudovaného polystyrenu XPS TOP 30.
Stojí zelená střecha hodně námahy? Tuto otázku si klade více majitelů domů. Pokud je nosný základ řádně proveden, tak zarostlá plocha nevyžaduje žádnou speciální údržbu a péče o takovou plochu je srovnatelná s běžnou zahradou. Kdo nechce vynakládat téměř žádné úsilí, musí ve výsadbě použít takové rostliny, které nevyžadují žádnou péči a vystačí si s dešťovou vodou.
Jaké střechy lze zazelenat? Zazelenat se dají mnohé střechy, od garážových střech až po střechy na domě. Stačí, aby byly splněny statické předpoklady, a aby byla řádně provedena konstrukce střechy. Lze je vyhotovit ve více variantách: například jako teplé nebo obrácené střechy.
Do teplé střechy se jako izolace velmi hodí například Austrotherm Resolution – speciální produkt s vynikajícími tepelně izolačními vlastnostmi z tvrzené pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou.
Jednou z možností pro realizaci zelené střechy je varianta obrácené střechy. Tato konstrukce zabraňuje, aby zazelenění zatížilo budovu nebo ji poškodilo. Izolace odolná vůči vodě a tlaku chrání utěsnění a vytváří skvělý základ, na kterém lze dále stavět. Zde se především používá extrudovaná pěna s uzavřenou strukturou pórů a výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, jako je Austrotherm XPS ® . Ta je odolná vůči vlhkosti, hnilobě i tlaku. V obrácené střeše se velmi osvědčily také Austrotherm XPS® Premium, Austrotherm XPS® Plus a Austrotherm XPS® TOP. Pro extenzivně zazelenané střechy, po kterých by se nemělo chodit, jsou vhodné produkty z expandovaného polystyrenu bílé nebo šedé. Zamezení vzniku tepelných mostů se vytvoří kombinací rovných a spádových desek.
Nad životností zazelenaných střech budov si není třeba lámat hlavu. Kvalita střešní izolace je velmi vysoká a regulována normami. Kdo staví podle doporučených norem a s odborností, dočká se střechy s velmi dlouhou životností. Institut Fraunhofer odhaduje životnost zelené střechy, která byla vyhotovena jako obrácená střecha, na 40 let.
Zdroj titulního obrázku: stefanoboeriarchitetti.net; zdroj článku: Austrotimes;
Se svými dotazy při výběru tepelné izolace a při hledání nejvhodnějšího řešení se můžete obracet přímo na naše obchodní zástupce v jednotlivých regionech.
Případné specifické technické otázky Vám rádi zodpoví naši odborníci z oddělení technického poradenství.
